Modřanský Biograf

Jako kočovný kinematografista byl v Modřanech znám klempířský pomocník Josef Poláček, který získal v roce 1913 koncesi na kinematografické divadlo. Dalším zdejším majitelem kočovné společnosti byl Ignác Schächtl. V Modřanech dokonce hostovalo i slavné bio Ponrepo. Při němých filmech býval obvyklý hudební doprovod. Například ředitel Modřanské hudební školy F. Benáčan hrával při promítání na klavír.

První stálý biograf v Modřanech si otevřela vinohradská podnikatelka Karolina Demuthová v září roku 1919 v sále Lidového domu. Sál, do kterého se tenkrát vcházelo z dnešní Komořanské ulice (plátno viselo na stěně směrem k Vltavě), sloužil i pro divadelní ochotnická představení DTJ. Vybavení bylo více než skromné. Projekční plocha byla vyrobena z prken a natřena bílou barvou. Techniku představoval jeden promítací stroj značky Erneman na ruční pohon a ve sklepě umístěné dynamo na napájení obloukové lampy. V hledišti byly lavice stlučené z prken, v zadních řadách skládací dřevěné židle zapůjčené ze zahradní restaurace. Pro modřanské obyvatelstvo však jejich kino znamenalo velkou událost.

Interiér kina (1984) Čas ubíhal a aparatury se postupně modernizovaly. Například zvuk, který začal oživovat filmový obraz, byl v modřanském kině zaveden v roce 1932. Nejprve ho obstarávaly velké, pomalu se otáčející gramofonové desky, ale záhy tento nedokonalý systém nahradil zvuk přímo z filmového pásu.

V roce 1939 Lidový dům i s koncesí koupila Věra Drážná, provozovatelka několika kin v Praze. Koncem roku 1945 kino převzal do správy zmocněnec ministerstva financí a Lido bio bylo přejmenováno na kino Vlast.

Druhé modřanské kino promítalo ve třicátých letech v sále U Nováků, který patřil k restauraci na bývalém Tylově náměstí. Sál kromě promítání filmů sloužil k hraní ochotníků ze spolku Osvětová beseda Tyl. Kinu se říkalo bio Sokol. Koncese k provozování sokolského kina byla vydána v roce 1921, v provozu bylo do rozpuštění Sokola za okupace.

Filmy se promítaly také v sále restaurace na Točné, kde při představeních bývala velmi spontánní atmosféra.

Do roku 1945 promítali v modřanském kině pánové Čermák, Lorenc a Strnad. Říkalo se jim kinooperatéři. Po roce 1945, kdy byla kina zestátněna, prodělalo modřanské kino několik zásadních rekonstrukcí. Změnu vnitřní dispozice zažilo kino v roce 1950, kdy se hlediště včetně promítací plochy otočilo o 180 stupňů a vstup byl situován z tehdejší ulice Vltavské. Bylo to provedeno z důvodů bezpečnostních, neboť na hlavní komunikaci se zvyšoval provoz automobilů. Přesto je dodnes nad vchodem z hlavní ulice nápis Biograf.

Budova kina byla jakýmsi kulturním domem, kde se pořádaly tancovačky, plesy a koncerty. V roce 1950 byly instalovány nové promítací stroje, vyrobené bratry Bradáčovými z Hovorčovic. V roce 1956 bylo kino upraveno na širokoúhlé promítání. Modřanské kino bylo druhým kinem se širokoúhlým plátnem v Praze, hned po kinu Alfa. Od dubna 1957 přešel provoz kina do správy národního výboru.

Další a zatím poslední rekonstrukce se uskutečnila v letech 1969 až 1971, kdy se zavedla elektroinstalace a nový systém vytápění. Jako ochrana plátna byly zavěšeny tři opony. Kino bylo zmodernizováno a bylo vyhlášeno čtvrtým nejhezčím v Praze. V roce 1990 byly koupeny moderní promítací přístroje, umožňující vyšší kvalitu obrazu i zvuku. Kino s kapacitou 300 diváků je zatím největším modřanským sálem.

Po roce 1989 byly na modřanské kino uplatněny restituční nároky a bylo vráceno do majetku paní Bohuslavy Gregorové a pana Stanislava Šembery. Majitelé kina vyšli vstříc přání radnice a kino v roce 1996 obci pronajali za takových podmínek, které umožní zachovat jeho provoz i v dalších letech.

Fotky (kliknutím je zvětšíte) :

Modřanský Biograf



-Aktuality na webu-

4.5. - Přidána další sbírka historických fotografií

-Ranky-
ikonka Google Pagerank
ikonka S-rank
ikonka Jyxorank

-Prohlížečová hra-
Shakes and Fidget - prohlížečová hra 

-Optimalizováno pro-
Mozilla Firefox  Opera  Google Chrome  Internet Explorer (doporučuji nepoužívat)

Valid XHTML 1.0
      Transitional

TOPlist


verze 2.1.5 | Copyright Libor Podhájecký - všechna práva vyhrazena | 2008 - 2019