Mikrotechna

První letadla československé výroby ze začátku 20. let měla palubní desky osazeny přístroji zahraničních značek. Závislost na dovozu však byla při poměrně prudkém rozvoji leteckého průmyslu neekonomická, a proto se brzy objevily snahy vybudovat vlastní výrobu leteckých přístrojů.

V letech 1927 až 1931 zahájila činnost firma Klevin, která vznikla z podnětu dvou pilotů Československé armády, podplukovníka Klepše a kapitána Vinopala. Vzorkové práce a jednoduché operace, které nevyžadovaly složitější zařízení, se původně dělaly v bytě jednoho ze zakladatelů v Radlicích. Jak se výroba postupně rozrůstala a zakázek přibývalo, firma si pronajala větší prostory na Vinohradech proti Olšanským hřbitovům, kde v roce 1933 zaměstnávala už třicet lidí. Rozvoj podniku se však nezastavil a nové dílny brzy přestaly stačit.

Z. Vinopal (zakladatel f. Klevin) Další rozšiřování firmy na území tehdejší Prahy nebylo z finančních důvodů možné, a tak se podnik v roce 1935 přestěhoval do Modřan, do budovy tehdejšího výrobce fotoaparátů Kolarex. V té době s firmou přestal spolupracovat podplukovník Klepš a byl vystřídán bratrem kapitána Vinopala Karlem. Původní název podniku Klevin se proto změnil na Bratři Vinopalové, továrna na výrobu leteckých palubních přístrojů. Po potřebných adaptacích nových prostor se výroba rozjela naplno a v letech 1936 až 1937 měl už modřanský podnik téměř čtyři sta zaměstnanců.

Vzhledem ke stoupajícím požadavkům Ministerstva národní obrany koupili bratři Vinopalové anglickou licenci firmy Sperry na výrobu horizontů a směrových setrvačníků a přitom dále rozšiřovali kádr pracovníků konstrukčně vývojové základny; modřanský podnik v té době vyráběl variometry, dýchací přístroje a další příslušenství vlastní konstrukce, které svými parametry odpovídalo zahraniční konkurenci. Na tomto místě je třeba připomenout, že již na vývoji prvních leteckých přístrojů firmy Klevin se podílel modřanský rodák pan Ladislav Bořek.

Během okupace se podnik dostal pod německou správu a byl zapojen do zbrojní výroby. Výroba přístrojů československé konstrukce byla nahrazena výrobou přístrojů německých, určených především pro válečné účely, vývoj vlastních přístrojů byl zakázán a ojedinělé ilegální pokusy nemohly být prakticky dokončeny. 27. října 1945 byl dekretem prezidenta republiky závod v Modřanech znárodněn a dostal název národní podnik Pal Modřany, rok 1948 tedy zastihl již závod znárodněný. Do začátku šedesátých let došlo k mnoha reorganizacím, slučování i změnám názvu - Aeropal, Vltavan a posléze Mikrotechna; tento název nese modřanský podnik dodnes.

Od padesátých let se výroba rozvíjela v úzké spolupráci se sovětským leteckým průmyslem a také finální výrobky - letadla, do nichž Mikrotechna dodávala letecké přístroje - byly vyváženy většinou do Sovětského svazu, takže závislost na sovětských trzích byla téměř stoprocentní. Tím hůř dopadl letecký průmysl koncem osmdesátých let, kdy došlo k rozpadu východního bloku. Nepřipravenost na tuto změnu postihla i modřanský závod. Především se to projevilo nedostatkem odbytových možností a z toho plynoucím útlumem výroby. Po roce 199O v rámci restrukturalizace odešlo ze závodu přes 1 000 lidí a pokles výroby stále pokračoval.

Za této situace byl na jaře roku 1994 modřanský závod, a to jeho původní část, koupen holdingem Oáza. Již koncem roku 1994 se podařilo pokles výroby zastavit a byla zahájena spolupráce se západními firmami vyrábějícími leteckou techniku, především s francouzskou firmou Sextant a německou VDO. Podnik byl také zařazen jako dodavatel některých leteckých přístrojů pro nové proudové letadlo L 159. To dává dobré předpoklady pro budoucnost: aby se Mikrotechna jako výrobce letecké techniky dále rozvíjela a navazovala na více než šedesátiletou tradici československého leteckého průmyslu, jehož základ byl začátkem třicátých let položen v malé modřanské továrně...

Fotografie: (kliknutím ji zvětšíte)

Mikrotechna  



TOPlist

-Ranky-
ikonka Google Pagerank
ikonka S-rank
ikonka Jyxorank

-Prohlížečová hra-
Shakes and Fidget - prohlížečová hra 

-Optimalizováno pro-
Mozilla Firefox  Opera  Google Chrome  Internet Explorer (doporučuji nepoužívat)

Valid XHTML 1.0
      Transitional



verze 2.1.5 | Copyright Libor Podhájecký - všechna práva vyhrazena | 2008 - 2019